Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Po potoce od Bušohradu k Broumům

Až k lesní studánce „U bídy“ se dá jít po cestě paralelně s potokem – akorát pozor, není to značená cesta a myslivec, který si kdesi v hloubi hvozdu trénuje mušku nebo vskutku něco loví, o vás nemusí vědět (stalo se mi na podzim).

Úpořský potok, na horním toku zvaný Míza, zde uhýbá k východu, pocestného vede cesta k nedaleké hájovně. Jmenuje se Bušohrad a pouze to jméno je paměťová stopa existence dávné hraniční tvrze. Těžko se detekuje i zemská stezka, kterou střežila – údajně to byla chebská, její zdejší úsek směřoval od Stradonic přes Zvíkovec na Cheb, v Broumech měla odbočku k brodu pod hradem Týřov. Dnes tudy vede silnice z Broum do Podmokel, kterou od hájovny k „Hákům“ kopíruje pěkná cesta lesem (turistická modrá).

Zbytky provalené hráze

Obě jsou zpočátku dost daleko od Úpořského potoka, protože musí zohlednit jeho přítok, na němž je pod hájovnou rybníček. Nořím se tedy do lesa a do porostu, naštěstí je duben, takže terén je zatím ještě průchodný. Potok je tu krásný, má prostorné koryto, pravý svah směrem k Jouglovce pozvolný, zalesněný, levý tvoří louka, nad níž teprve se zvedá hřeben kopců. Přicházím do míst, kde býval rybník, zprava – tam kde je les – je provalená hráz pořád ještě dobře patrná, zleva už zčásti splývá s terénem. Autor diplomky o tvrzích na Křivoklátsku (David Novák, 2012) zde lokalizoval objekt dávné vsi, možná jakéhosi podhradí.

Mostek na Úpořském potoce

Pod hrází je to zarostlejší a členitější, ale dá se dojít až téměř k hrdlu, které si tu potok před miliony let prorazil ve skalách a pozdější osadníci se mu přizpůsobili mostem. Cestu zde na pravý břeh potoka svést museli, vlevo je prudký svah proťatý roklí drobného přítoku. Vody přitékají Úpořáku i zprava, z rozlehlých strání pod Broumskými skalami a u prvního obytného stavení se cesta zase vrací na levý břeh potoka a její historický průběh je tu dokonce v podobě náspu s křížem patrný, třebaže místní komunikace vede kus dál od potoka.

Násep bývalé cesty vedle potoka

Potok se tady na pár set metrů sbližuje s civilizací, ale jen okrajově. Obec Broumy – v klasické struktuře s návsí, obecním úřadem, prodejnou, točnou autobusu, školou, rybníčkem a tak dále – je výše ve svahu, potok je jí dobrý tak akorát jako recipient pro odpadní vody z místní ČOV. Přímo v Broumech nicméně počíná vodoteč, která si během pár set metrů, než splyne s Úpořským potokem, stihla vyhloubit pěknou rokli.

Starší osídlení bývalo níže a tady už byl osadníkům potok partnerem. Dovedl je pod kopci nad levým břehem na přívětivější místo, kde se dalo případně i tábořit. Byla to nejspíš všestranně strategicky výhodná lokalita. Archeologicky je doloženo keltské sídliště, z pozdější doby pak slovanská osada, ze středověku – to už písemně – manský dvůr.

Lokalita U Dvora má silnou identitu. Sice se ji dosti úspěšně pokouší roztříštit chatový plevel, ale terén, potok a pozůstatky starších zásahů člověka ji stále ještě drží. Potok už je tu natolik silný, že šlo využít jeho pohonný potenciál. A život tu pulzoval o poznání intenzivněji. V okolí Broum se vyskytují odhalené třetihorní štěrky, z nichž se dá sbírat křemenný písek a křemenné oblázky. Stop těžby v písčitých uloženinách je tu všude hafo, možným (tehdejším) zdrojem písku jsou například jámy podél cesty z broumského Luhu do Karlovy Vsi. Koncem 16. století dostal Kryštof Schürer povolení od Rudolfa II. vystavět zde sklářskou huť s veškerou infrastrukturou, k níž patřil mlýn, pila, domky pro dělníky. (Byl tu i masný krám, kovárna sedlář, pekař, časem škola.) Huť vzkvétala asi půl století, po třicetileté válce její význam upadl, v polovině 18. století zanikla. Ze sklárny se zachoval renesanční glasmistrovský dům – dnes soukromá chalupa. Stavení se nalézá vlevo ve svahu před soutokem potoka Míza a potůčku z Broum a je památkově chráněn jako „Schürerovská sklárna“.

Rybník "Kučerák"

Míza/Úpořský potok se zastavuje ve velkém rybníku – zvaném „Kučerák“ – který patřil ke Kučerovu mlýnu. Rybník spravuje Rybářský svaz a má strašidelně působící, mohutný přeliv (zřejmě výsledek rekonstrukce rybníku z roku 2017) sloužící zároveň jako odtok.

U hráze se – patrně – odpojoval náhon, dnes – patrně – cesta, po níž se pouštím dolů k bývalému mlýnu, protože chci vidět soutok Mízy a Hořejšího potoka. Pastviny ve svahu využívá zdejší chovatelka koní, přidruženě tam škube trávu hejno ušlechtilých husí, které jsem předtím viděla na rybníce – dost velkém, aby se tam porovnalo s hejnem labutí. U mlýna – dva domy bývalého Kučerova, nebo též „Hořejšího“ mlýna, dnes obytné stavení, pravděpodobně nějaké hospodářství – nabývám dojmu, že dál už je to privát, ale prošlapávám si cestu zarostlou loučkou k potoku a přicházím k soutoku.

Soutok Hořejšího a Úpořského potoka/Mízy

Čekala jsem něco mnohem dramatičtějšího, možná kaňonovitého, přece jen si oba potoky dosud musely urputně razit cestu, aby našly slabá místa v podloží a spoluformovaly okolní kopce, ale dochází mi, že svědectvím té urputnosti nemusí být zrovna kaňon, ale právě to relativně pohodově působící místo, které společnými silami vymlely. Soutok je civilní, partnerský, luční, stranou od cesty, pod klenbou stromů a keřů.

Autor: Wanda Dobrovská | úterý 27.4.2021 8:40 | karma článku: 8,11 | přečteno: 238x
  • Další články autora

Wanda Dobrovská

Od Třebnušky k Berounce

Lom Třebnuška je pro Zbirožský potok poslední tvrdý střet s civilizací. Zbirožák nabývá sebevědomí. Kromě Koželužky mu tu ve vlhčích časech přivádí další vodu drobné, spíše občasné vodoteče zleva i zprava.

22.12.2022 v 8:08 | Karma: 11,06 | Přečteno: 196x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Křest Zbirohem

Dospěli jsme - já a potok - společně do Zbiroha. Tak co, potoku? Už konečně víš, kdo jsi a kam patříš?

12.12.2022 v 8:00 | Karma: 8,25 | Přečteno: 159x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Potok mezi Kařezem a Zbirohem

Ne, procházku tudy určitě nenavrhuji, leda že byste nezačínali v Kařezu, nýbrž v přilehlé osadě Borek a šli po modré. Já ovšem jdu podél potoka a rovnou předesílám, že je to dost neinspirativní putování.

12.7.2022 v 7:00 | Karma: 12,00 | Přečteno: 235x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Kařezské rybníky

Kařezské rybníky jsou přírodní památkou. Přírodní památkáři jsou možná rádi, že turisticky lokalitu nelze moc uchopit, protože ptactvo, které zde žije, má alespoň klid. Plocha rybníků je obrovská – bezmála 70 hektarů.

2.6.2022 v 7:00 | Karma: 13,95 | Přečteno: 330x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Potok od Sirské hory

Sirské hory jsou tu dvě, vzdušnou čarou čtrnáct kilometrů od sebe. A vlastně ani ten potok není jen jeden. Mateřská Sirská hora posílá vody do všech světových stran. K jihovýchodu se rodí potok, jemuž dali lidé jméno Zbirožský.

29.3.2022 v 6:00 | Karma: 9,02 | Přečteno: 227x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Úpoř

Úpoř je pěkná lokalita na konci světa. Nebývalo tomu tak vždycky. Po potoce se plavilo dříví, byly tu průmyslové provozy a nitro údolí bylo obděláváno. Dnes se tu zčásti chalupaří, zčásti hospodaří.

4.12.2021 v 8:06 | Karma: 12,14 | Přečteno: 435x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Míza neboli Oupořskej

Projít si Úpořský potok od pramene k jeho ústí do Berounky není jednoduché ani pro ty, kdo v některé z blízkých vsí bydlí. Ne že by protékal takovou divočinou, cest k němu a podél něho je dost, ale náročná je logistika.

21.4.2021 v 16:05 | Karma: 9,55 | Přečteno: 303x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Habrový potok - finále

Hustá zástavba, zámek, oppidum, bývalá hvězdárna, sklárna, výletní restaurace Tomáše Hanáka, to je Nižbor. Potok? Ach, jistě, ten tu taky někde teče.

10.1.2021 v 9:00 | Karma: 11,47 | Přečteno: 532x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Byly habry, byly

"Ale, ale, copak to tu máme?“ diví se Habrový potok, když se mu v údolí za chatovou osadou kolem bývalé novojáchymovské hájovny začíná hromadit voda.

4.1.2021 v 11:00 | Karma: 10,26 | Přečteno: 428x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Habry, habry, habry... Habrový potok

Napoprvé vezme návštěvník Křivoklátska Habrový potok na vědomí nejspíš jako element vymezující oppidum nad Stradonicemi. Potok má ale v těch místech za sebou už dvanáct kilometrů - a na nich miliony let - dlouhý příběh.

10.12.2020 v 11:12 | Karma: 9,58 | Přečteno: 350x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Šárecký potok

Oddělen od Litoveckého, nemá Šárecký potok pramen. Začíná za výpustí vodní nádrže Džbán a rovnou vtéká do přírodní rezervace Divoká Šárka.

18.2.2019 v 8:21 | Karma: 9,35 | Přečteno: 405x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Studánka utajená

Původně to byla cesta podél dalšího z přítoků Litovicko-Šáreckého potoka, úplně mrňavého, necelé dva kilometry dlouhého, který na mapě ani nemá jméno, ale podle studánky kdesi na jeho horním toku se mu místně říká Zlodějka.

14.8.2015 v 22:04 | Karma: 10,15 | Přečteno: 262x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Potok Scharka

Že se ještě vracím k tomu mostku, ale v originálních popisech bitvy na Bílé hoře fakt figuruje jako mostek přes potok Scharka a takhle je potok označen i v Ottově slovníku naučném. Chystám se teď totiž projít tu část potoka, během níž se z Litovického změní na Šárecký, což je transmutace, která mne fascinuje. Zkuste se někoho na Červeném vrchu zeptat, odkud teče Šárecký potok dole v údolí. Málokdo to ví. Potok jako by se kdesi za Ruzyní ponořil do anonymity a na nějaký čas dočista zmizel. Odkud teče voda do Džbánu? No... hm...

2.4.2015 v 10:11 | Karma: 9,24 | Přečteno: 306x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Na tom bělohorským mostku

Je to k nevíře, ale než jsem obešla celou hostivickou rybniční soustavu, trvalo mi to rok! A kdykoliv se tam teď vracím, vždycky mají rybníky i potok pro mě zase ještě něco nového, třeba průchod podél potoka od hráze v Hostivicích nebo potůčky s „břvemi“ v bažantnici u Kalého nebo revitalizační práce na potoce – přece jen začaly!

16.3.2015 v 8:43 | Karma: 9,21 | Přečteno: 281x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Na břevských blatech

Procházím krajinou, která kdysi bývala močálem nebo skvostnými mokřinami. Od Břví, možná už od Chýně až k Ruzyni v dobách, kdy ještě neexistovaly Břve, Chýně ani Ruzyně. Nejstarší archeologicky doložená tavicí pec na železo na našem území se našla v Chýni a je pravěkého původu. Ve Zličíně se zase poměrně nedávno nalezly zbytky pravěké cesty. V pravěku to na širých pláních východně od hřebenu nad potokem dnes zvaným Kačák zkrátka žilo bažina nebažina. Ostatně bažina je obyvatelná a je i lokálně průchodná. Pouze dálkové cesty se jí vyhýbají.

21.2.2015 v 9:57 | Karma: 10,41 | Přečteno: 344x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Potok ne ledajaký

Podél Litovicko-Šáreckého potoka jsem vyrazila před dvěma lety s úmyslem projít ho i se všemi jeho přítoky. Teď jsem asi v jeho polovině, v důležitém místě, kde se z Litovického stává Šárecký. Čas podat zprávu z cesty.

8.2.2015 v 7:42 | Karma: 10,25 | Přečteno: 424x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Jakobikirche u Fuchsbergu

Kostely a kostelíky zasvěcené sv. Jakubovi jsou na svatojakubské cestě pro poutníka něčím na způsob zadostiučinění. V Čechách mi to moc nefungovalo, všechny svatojakubské kostely, kolem nichž jsem procházela (Zbraslav, Beroun, Ledce, Kladruby), byly zrovna v čase, kdy jsem se tam zdržovala, zavřené. Sekundárně to zafungovalo jen v Praze, to jsem ovšem byla na zahajovacím koncertě letního varhanního festivalu a na následném setkání hostů v refektáři jsem se o tom, že se za pár dní chystám vyrazit na další část pouti, zmínila před bratrem Oldřichem a on mi dal požehnání na cestu.

9.8.2013 v 10:18 | Karma: 9,23 | Přečteno: 301x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Z Přimdy do Přimdy

Takhle mělo totiž původně vypadat moje letošní putování: mínila jsem dojít podél řeky Pfreimd, která pramení na českém území jako Kateřinský potok, až do města Pfreimd, kde se stejnojmenná řeka vlévá do Náby. Česká Přimda je sice německy Pfraumberg, ale je to pořád Přimda, stejně jako Pfreimd, a tak by to byla cesta z Přimdy do Přimdy.

8.8.2013 v 9:34 | Karma: 10,21 | Přečteno: 414x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Po Norimberské cestě

Touha jít cestou, kudy chodili naši předkové, mě tentokrát, přinejmenším na čas, úplně odvedla od mezinárodní I24, která posílá poutníka z Kladrub přes Sedmihoří do Hostouně a dál na Bělou nad Radbuzou.

6.8.2013 v 9:41 | Karma: 10,54 | Přečteno: 402x | Diskuse| Ostatní

Wanda Dobrovská

Mlýnský potok zvaný Ounětický

„...týž potok by měl slouti Kněžoveský neb svůj počátek v Kněžovci béře, chybně podle mlynářského způsobu Ounětickým jej nazývají. On je ale také Statenický a Duchomeřický atd. Kde se člověk zrodí, na svět přijde, tam se pokřtí a své jméno obdržuje, také strom, kde vyroste, od toho místa své jméno béře.“

31.12.2012 v 11:40 | Karma: 11,38 | Přečteno: 929x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Počet článků 36
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 564x
Psaním se živím, a psaní mě i baví. Jsem ale líná, a tak je blog pro mě skvělá motivace, jak se přimět dát psanou podobu i tématům, která jsou vně mých pracovních závazků. Zájmy: příroda, hudba, spiritualita.

Seznam rubrik