Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Putování I

5. 08. 2011 12:19:35
Na svatojakubskou pouť se chystám už roky. Začala jsem před mnoha lety cvičnými treky po Českém krasu, což vedlo k poznání, že musím notně zapracovat na své kondici. Před dvěma roky jsem už dokonce měla koupenou letenku do Bilbaa, že půjdu do Santiaga severní cestou, ale kvůli úrazu jsem ji musela přebookovat a pak ji kvůli dalšímu úrazu nechat propadnout. Kdekdo z mého okolí tu pouť už podstoupil a další ji podstupují.

Dobrá, řekla jsem si, Španělsko je možná trochu vysoká ambice. Ono nejde jen o stav těla, ale i ducha, a tam je těch překážek možná víc.

V první řadě strach. Strachy. Strachy racionální i iracionální. Možná i za tím, že si zvrtávám kotníky na schodech do metra a lámu si zápěstí na náledí přede dveřmi domu, kde bydlím, je strach. Prastarý, infantilní strach z vykročení do neznáma, odkud není návratu, z překročení prahu, z přetětí imaginární pupeční šňůry s jakoukoliv, byť i neuspokojivou jistotou.

Plus všelijaké strachy, které si člověk do své výbavy přibalil během života. Zvládnu to vůbec? Mám na to? Co bude, když ... bude pršet, neseženu nocleh, přepadne mě bouřka, zvíře, člověk, duch, zabloudím, vleze mi klíště na záda, zhorší se mi hemeroidy, nedomluvím se, dojde mi voda či knäcke-brot, bude mi horko nebo zima? Poradím si v nepředvídatelné situaci? A co za situaci by to asi tak mohlo být?

Strach je limitující stejně jako fyzická indispozice, a tak je strach vlastně indispozice psychická.

eew.jpgPouť do Santiaga de Compostela je teď tak populární záležitost, že trasa svatojakubské cesty je už – péčí Klubu českých turistů – vyznačena i po České republice. Je-li Španělsko tedy cíl z nejrůznějších důvodů (včetně finančních) příliš náročný, dá se začít pěkně „při zdi“, v jazykově a měnově domovském prostředí a zvolit jeden z úseků camina vytyčených přes naše území.

Rozhodla jsem se pro pouť ze Zbraslavi do Železné u Bělé nad Radbuzou. V Železné je hraniční přechod a trasa odtud pokračuje přes Norimberk a dále do Švýcarska, Francie a Španělska.

Jedním z všudypřítomných poznatků na cestě je takřka zákonitá odlišnost reality od plánů. Ve Zbraslavi je kostel sv. Jakuba. Podřídila jsem start putování informaci z internetu, že mše ve zbraslavském kostele sv. Jakuba je v pátek v 8:30. Ale měli zrovna nemocného pana faráře a nemohli mě ani pustit do kostela, protože jim zemřela paní kostelnice, tak to bylo bez mše, jen se symbolickou modlitbou před křížem, což je údajně – podle slov člena ostrahy zámku – energeticky silné místo (mně to tak nepřipadlo).

Jakube, Jakube, neříkej mi, že mě zrazuješ i před tou zdejší trasou...

Přece už ti musím, chci ti – a hlavně sama sobě – dát najevo, že to myslím vážně. Že to není žádné „jenom jako“.

Takže tedy jdu.

.jpgCesty na Karlštejnsku jsou chvílemi vyjeté lesem, chvílemi loukou, i zarostlé trávou, chvílemi kamenité, v lese bahnité. Občas na nich někoho potkáte, kolem hradu jsou samozřejmě davy. Mezi Mořinkou a Karlštejnem stojí uprostřed lesa moderní výpravný dům. Jediná se po těch cestách vleču s obrovským batohem. Za Karlštejnem to zaujalo nějakého pána a chtěl vědět, kam mám namířeno. Do Bělé nad Radbuzou? Vy jdete po svatojakubské cestě? Ukázalo se, že je to předseda občanského sdružení Ultreia hledající mobil, který tu den předtím ztratil.

Popřál mi „buen camino“. Ještě nikdy jsem to takto nevyslovila, a neřekla jsem to ani v tu chvíli, ostatně on stejně zrovna nebyl na pouti. Přijala jsem to setkání jako náhradu za zavřený kostel. A snad ten pán svůj mobil našel.

Před svou plánovanou cestou do Santiaga de Compostela jsem požádala o setkání pana doktora Susu, který prošel celé camino z Čech pěšky a napsal o tom dvoudílnou knihu. Šel i mnoho jiných cest a napsal i jiné knihy a jedna z nich je pojednána jako putování po českých pivovarech. Na sklonku prvního dne svého putování připíjím jemu i všem poutníkům nefiltrovaným Berounským medvědem v rodinném pivovaru jen malý kousek od ubytovny, kde mi o sobě celou noc budou vyprávět má kolena, mé kyčle, mé otlačené prsty a má pálící ramena.

Autor: Wanda Dobrovská | pátek 5.8.2011 12:19 | karma článku: 10.85 | přečteno: 1005x

Další články blogera

Wanda Dobrovská

Studánka utajená

Původně to byla cesta podél dalšího z přítoků Litovicko-Šáreckého potoka, úplně mrňavého, necelé dva kilometry dlouhého, který na mapě ani nemá jméno, ale podle studánky kdesi na jeho horním toku se mu místně říká Zlodějka.

14.8.2015 v 22:04 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 215 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Potok Scharka

Že se ještě vracím k tomu mostku, ale v originálních popisech bitvy na Bílé hoře fakt figuruje jako mostek přes potok Scharka a takhle je potok označen i v Ottově slovníku naučném. Chystám se teď totiž projít tu část potoka, během níž se z Litovického změní na Šárecký, což je transmutace, která mne fascinuje. Zkuste se někoho na Červeném vrchu zeptat, odkud teče Šárecký potok dole v údolí. Málokdo to ví. Potok jako by se kdesi za Ruzyní ponořil do anonymity a na nějaký čas dočista zmizel. Odkud teče voda do Džbánu? No... hm...

2.4.2015 v 10:11 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 282 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Na tom bělohorským mostku

Je to k nevíře, ale než jsem obešla celou hostivickou rybniční soustavu, trvalo mi to rok! A kdykoliv se tam teď vracím, vždycky mají rybníky i potok pro mě zase ještě něco nového, třeba průchod podél potoka od hráze v Hostivicích nebo potůčky s „břvemi“ v bažantnici u Kalého nebo revitalizační práce na potoce – přece jen začaly!

16.3.2015 v 8:43 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 230 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Na břevských blatech

Procházím krajinou, která kdysi bývala močálem nebo skvostnými mokřinami. Od Břví, možná už od Chýně až k Ruzyni v dobách, kdy ještě neexistovaly Břve, Chýně ani Ruzyně. Nejstarší archeologicky doložená tavicí pec na železo na našem území se našla v Chýni a je pravěkého původu. Ve Zličíně se zase poměrně nedávno nalezly zbytky pravěké cesty. V pravěku to na širých pláních východně od hřebenu nad potokem dnes zvaným Kačák zkrátka žilo bažina nebažina. Ostatně bažina je obyvatelná a je i lokálně průchodná. Pouze dálkové cesty se jí vyhýbají.

21.2.2015 v 9:57 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 290 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Sláva koncům

Většinou se oslavují nové začátky. Kdo ale oslavuje konce vztahů, zaměstnání, situací, které už dávno nevyhovují? Dokážeme je naplno procítit a jít dál?

21.10.2017 v 20:36 | Karma článku: 3.87 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 772 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 243 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 657

Psaním se živím, a psaní mě i baví. Jsem ale líná, a tak je blog pro mě skvělá motivace, jak se přimět dát psanou podobu i tématům, která jsou vně mých pracovních závazků. Zájmy: příroda, hudba, spiritualita.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.