Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Přimdy do Přimdy

8. 08. 2013 9:34:56
Takhle mělo totiž původně vypadat moje letošní putování: mínila jsem dojít podél řeky Pfreimd, která pramení na českém území jako Kateřinský potok, až do města Pfreimd, kde se stejnojmenná řeka vlévá do Náby. Česká Přimda je sice německy Pfraumberg, ale je to pořád Přimda, stejně jako Pfreimd, a tak by to byla cesta z Přimdy do Přimdy.

Pod hradem ale ve mně dozrálo rozhodnutí, že podél Pfreimdu nakonec nepůjdu. Jdu více méně po staré Norimberské zemské stezce, ale po té, co jsem loni navštívila Řezno, oslovila mne historie, se kterou se na své pouti snažím kontaktovat, a toužím jít přes Německo Řezenskou cestou a alespoň zčásti podél Dunaje. To je ovšem snadné si říci, horší je to, když už jste na cestě, uskutečnit. Kdybych bývala šla podél Pfreimdu, došla bych nakonec po Nábě do Schwandorfu, kam vede i svatojakubská I24 od Bělé nad Radbuzou a Železné.

Já jsem ovšem v Přimdě, nasměrována na Waidhaus.

Přimda, kostel sv. Jiří, a rozcestník.jpgInu, abych to zkrátila, volím cestu z Přimdy hraničním hvozdem přes osadu Diana do Železné s úmyslem pokračovat po I24 a ze Schwandorfu se pak nějak dostat do Řezna. Vstávám před sedmou, moc jsem se nevyspala, v noci byl vítr a blýskalo se a pod oknem, které vede na hlavní silnici, do pozdní noci a od časného rána duněly kamiony. Zastavuji se v obchodě pro něco k snídani a k večeři a na místním úřadě pro razítko, ochotná paní mi ho jde dát na informační centrum, které mají v Přimdě zánovní a pěkně vybavené, ale dnes je pondělí, a to je zavírací den. Jsem třetí den na cestě a ztrácím možnost sledovat předpověď počasí, paní mi sděluje, že má být vítr 90 km/h, ale jinak pěkně. Zatím to tak nevypadá, je zataženo a vrcholky kopců se ztrácejí v mlze.

Během cesty lesem se mlha zvedá a vbrzku se už zase sbírá pěkný pařák. Jdu po cyklostezce, skoro celá do Diany a Železné je asfaltová. Diana je neuvěřitelné místo. Za socialismu byla v pohraničním pásmu, takže nabyla charakteru ztracené varty, ale před válkou to bývala obrovská osada se zámkem a prosperujícím dřevařským podnikem. V zámku byl za totáče domov důchodců a ti tu údajně, navzdory úchvatnému okolí, hojně trpěli depresemi, mně se ale ze vzpomínek noří jakýsi prazážitek z dětství, kdy jsme jeli navštívit jednoho starého pána, kterého z moci úřední vystěhovali z rozpadající se budovy brusírny na Šlajfu u Pece pod Čerchovem, kam jsme jezdili na prázdniny. Myslím, že ten pán byl Němec. Jeli jsme za ním na návštěvu do jakéhosi zařízení, rodiče nás, mě a sestru, nechali čekat venku v parku a já jsem tam v trávě viděla dva hady, plazili se strašně rychle jeden vedle druhého. Dodnes slyším, jak se tím velikým parkem nese můj výkřik, „Hadi!“. A kdesi na periferii představivosti vidím budovu, která mohla být zámkem. Nevím to jistě, ale myslím, že to mohl být park a zámek právě tady, na Dianě.

Kateřinský potok.jpgDianou protéká Kateřinský potok, cesta dál na Železnou přes něj nevede, ale scházím k němu, s takovým důležitým potokem se přece musím pozdravit. Odtud už míří do Němec a tam se z něj stane Pfreimd. Přecházím ještě Nivní potok a pak Farský, zhůvěřile polapený do betonového koryta – tady, uprostřed niv! Kolem cesty jsou mraky malin a lesních jahod.

Do Železné přicházím před druhou, dávám si polévku a velký gambáč, poslední za české koruny. Značka mě nedovedla do obce, nýbrž rovnou na hranici, pár kroků a jsem v Německu. Zvláštní: stejný les, ale vím, že už se tu budu muset domlouvat jinak, nebo se možná vůbec nedomluvím. Kupodivu se mi ale trosky němčiny noří z hlubin nevědomí a nejen že jsem schopna zeptat se, když už jdu hodně, hodně dlouho lesem, který vypadá, že nikdy neskončí, pána s vycházkovou holí, zda jdu správně do Eslarn, ale časem se mi dokonce německé věty začnou formovat rovnou a ne až přes angličtinu, jak se mi jinak běžně děje. Potkávám ještě starší dvojici, asi taky na procházce. Užívají si místní zvyklosti značit vycházkové okruhy, často i mnohakilometrové, kolem obcí, což značně mate cizince, jemuž se může stát, že po mnoha hodinách dojde tam, odkud vyšel.

Pohled zpět, uprostřed vrch Přimda.jpgObce v Německu se pocestnému blíží protrahovaně. V Čechách člověk spatří stavení a hned ví, že v obci už bude co nevidět. Zde spatřit stavení znamená spatři dům nějakého hospodáře daleko za/před obcí.

Kostel je v Eslarn otevřený, vcházím a chvíli jen tak rozjímám. Vlastně jsem se chtěla podívat jen za hranici a hned se zase vrátit a pokračovat někdy příště, teď ale jaksi necítím důvod k okamžitému návratu. Jsem utrmácená, všechno mě bolí, ale nohy „drží“ - tak proč nejít dál? Zvoním ve farním domě, nikdo neotvírá. Na místním úřadě mi paní, co má na starosti turistiku, dává razítko Jakobsweg, posílá mě do předraženého penzionu a přidává ještě mrňavou mušličku pro štěstí.

Stíhám se osprchovat, namazat nohy konopnou mastí a dojít si do uzenářství pro kus sýra – a venku se spustil lijavec.

Tak uvidíme.

Autor: Wanda Dobrovská | čtvrtek 8.8.2013 9:34 | karma článku: 9.51 | přečteno: 393x

Další články blogera

Wanda Dobrovská

Studánka utajená

Původně to byla cesta podél dalšího z přítoků Litovicko-Šáreckého potoka, úplně mrňavého, necelé dva kilometry dlouhého, který na mapě ani nemá jméno, ale podle studánky kdesi na jeho horním toku se mu místně říká Zlodějka.

14.8.2015 v 22:04 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 211 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Potok Scharka

Že se ještě vracím k tomu mostku, ale v originálních popisech bitvy na Bílé hoře fakt figuruje jako mostek přes potok Scharka a takhle je potok označen i v Ottově slovníku naučném. Chystám se teď totiž projít tu část potoka, během níž se z Litovického změní na Šárecký, což je transmutace, která mne fascinuje. Zkuste se někoho na Červeném vrchu zeptat, odkud teče Šárecký potok dole v údolí. Málokdo to ví. Potok jako by se kdesi za Ruzyní ponořil do anonymity a na nějaký čas dočista zmizel. Odkud teče voda do Džbánu? No... hm...

2.4.2015 v 10:11 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 278 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Na tom bělohorským mostku

Je to k nevíře, ale než jsem obešla celou hostivickou rybniční soustavu, trvalo mi to rok! A kdykoliv se tam teď vracím, vždycky mají rybníky i potok pro mě zase ještě něco nového, třeba průchod podél potoka od hráze v Hostivicích nebo potůčky s „břvemi“ v bažantnici u Kalého nebo revitalizační práce na potoce – přece jen začaly!

16.3.2015 v 8:43 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 230 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Na břevských blatech

Procházím krajinou, která kdysi bývala močálem nebo skvostnými mokřinami. Od Břví, možná už od Chýně až k Ruzyni v dobách, kdy ještě neexistovaly Břve, Chýně ani Ruzyně. Nejstarší archeologicky doložená tavicí pec na železo na našem území se našla v Chýni a je pravěkého původu. Ve Zličíně se zase poměrně nedávno nalezly zbytky pravěké cesty. V pravěku to na širých pláních východně od hřebenu nad potokem dnes zvaným Kačák zkrátka žilo bažina nebažina. Ostatně bažina je obyvatelná a je i lokálně průchodná. Pouze dálkové cesty se jí vyhýbají.

21.2.2015 v 9:57 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 287 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

V Barceloně neobjímali džihadisty, a odskákali si to

V Dánsku mají nápad, obejměte džihadistu a on se polepší a integruje se. Španělům se to ještě nedoneslo. Postrádám reakce politiků, jak jsou šokováni. Už to je nějak okoukané, tak si zvykejte holoto. Zatímco v USA do davu najíždí

18.8.2017 v 4:47 | Karma článku: 40.97 | Přečteno: 2082 | Diskuse

Libuse Palkova

Letní noc

Léto se blíži ke svému konci a letní noci už nejsou právě žhavé-někdy si při večerním grilování musíme přehodit něco teplého přes ramena. Ale snad ta romatika letních nocí ještě chvíli vydrží.

17.8.2017 v 23:38 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 213 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Záchranné složky (na obrazovkách) v akci

Taky jste jistě postřehli, že většina seriálů se točí ohledně dramat v lidském životě, že? A kdo s nimi přichází ponejvíce do styku? Policie nebo zdravotníci. A samo sebou i hasiči. Čili takzvané záchranné složky...

17.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 363 | Diskuse

Libuse Palkova

Nemám ráda hady

Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá..Určitě si tuhle písničku pamatujete z dětství. I já má ráda všechna zvířátka, nejen chlupatá, ale některá naopak nesnáším-třeba pavouky a hady

17.8.2017 v 19:31 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 329 | Diskuse

Naďa Dubcová

Pan Srp hledá kladivo

Pan Srp nám dnes v televizi s vážnou tváří sdělil (psáno mými slovy), že v roce 1968 byli komunisti hodní, že by se účast ve straně neměla brát jako mínus pro funkci v radě v ÚSTR, na kterou je tlačen (proč?) a vůbec...

17.8.2017 v 19:29 | Karma článku: 26.79 | Přečteno: 612 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 656

Psaním se živím, a psaní mě i baví. Jsem ale líná, a tak je blog pro mě skvělá motivace, jak se přimět dát psanou podobu i tématům, která jsou vně mých pracovních závazků. Zájmy: příroda, hudba, spiritualita.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.