Na letiště se pěšky nechodí

26. 01. 2012 15:32:39
Skoro už to vypadá tak, že chodím podél potoků, abych monitorovala jejich ekologický stav: není tomu tak. Cvičně v období krátkých a zimotřesných dní hledám stezky naších předků v okolí svého bydliště a to mne přitáhlo k potokům jako k přirozeným průvodcům krajem. Zděšení a smutek z jejich kondice je sice druhotným, ale bohužel dost alarmujícím poznáním.

První sudička řekla Kopaninskému potoku: sotva spatříš světlo světa, otráví tě jedem. Lidé se tě zřeknou, prorokovala druhá. A třetí, to bývá ta hodná, řekla: až poznáš strasti fyzické i chemické, potkáš les a budeš vysvobozen.
Kopaninský potok za letištěm.jpg
Kopaninský potok pramení v areálu ruzyňského letiště. Když po pár desítkách metrů podtéká nejbližší silnici, z níž ho lze poprvé spatřit, je chudák plný nějaké pěny, zřejmě už v prameni je jeho voda víc mrtvá než živá. Za normálních okolností – když neprší – má v této rané fázi své existence málo vody (ostatně je od počátku veden vydlážděným korytem, takže nemá jak z toho skvostného prameniště k nějaké další vodě přijít), což komusi v řetězci posuzovatelů podmínek pro vybudování nové startovací a přistávací dráhy (RWY 06/24) umožnilo upřít mu právo na identitu vodního toku a prohlásit jeho počátek za kanalizaci, aby mohl být zatrubněn.
Nuže, zatím se nová RWY nebuduje, takže potok se chabě a pěnivě plahočí korytem, z něhož mu vbrzku větší část vody ještě kamsi odeberou, možná do blízké ČOV, aby bylo sajrajty z letiště čím ředit, načež ho posílají skrz poldr pod silnicí Praha-Chomutov do Přední Kopaniny, jejíž jméno dostal do křestního listu.
Jde se mi dobře, půda je z noci na povrchu zmrzlá, tak se odvažuji terénem, který je jinak asi mokřinou, až k potoku a jdu podle něho po hřebeni koryta pod ČOV. Dál už bych se musela prodírat, ale ještě zkouším, jestli by se mi nepodařilo slézt do koryta, je tam málo vody a když už bych tam byla, dalo by se jít suchou nohou vždycky po jednom okraji dna, ale ukazuje se, že místo lezení by to byl po namrzlých kamenech neřízený skluz, a do vody žuch, tak se vracím na pole, obcházím ČOV a hledám, kudy do Přední Kopaniny.
Kardinální zjištění celého nedlouhého putování podél Kopaninského potoka se netýká potoka, nýbrž této obce. Pro její identitu je osudově určující silnice I/7 (Lipská) – výše zmíněná Praha-Chomutov – a to daleko víc než krásná rotunda sv. Máří Magdaleny nebo proslulý opukový lom. I/7 je pro obyvatele Přední Kopaniny něco jako stěna pro hlavního hrdinu ve filmu Truman Show = konec světa. Letiště mají takřka za humny, dává o sobě vědět letadly, která nad částí obce zvanou Preláty nalétají na přistání už tak nízko, že to v člověku probouzí atavistický děs, ale pěšky se tam nechodí.
Napoprvé jsem se podél potoka do Přední Kopaniny vůbec nedostala, protože jsem neznala místní finty, které spočívají v přechodu pro chodce v identity podobně zcela zbavené osadě Padesátník (z níž se do Přední Kopaniny ještě musí přes pole) a v nadjezdu z Aviatické od letiště, kde se ovšem s chodci nepočítá, takže to je se značnou nepohodou, ne-li nebezpečné. Mimochodem projektant této křižovatky musel být buď naprostý diletant nebo pěkný ochmelka – je řešena úplně beze smyslu a je tam spousta nedotažeností. Například schody, od jejichž pat se nedá nikam jít a podle závějí tlejícího listí na jedné straně a hromady nějakého odporného textilního odpadu na druhé soudím, že je ani nikdo nepoužívá. Na mostě jen minimální krajnice (proč tam tedy ty schody vůbec jsou?), dole na tuchoměřické straně jakýsi rozrytý, zarostlý a odpadky posetý prostor, nejspíš zázemí nějakého bývalého staveniště, nad Přední Kopaninou zase dvě silnice nad sebou, jedna zatarasená. S chodci se ostatně nepočítá ani na mostě přes údolí už přímo v obci.
Co by tam asi tak dělali, že? Kam by přes ten most chodili? Jestli někam chtějí, ať si tam dojedou autobusem.
Kopaninský potok v lese.jpg
Pohodově se dá z Přední Kopaniny jít pěšky jen jedním směrem, a to po proudu potoka. Večer byla vánice a bouřka, ráno, když jsem seděla v autobuse, to vypadalo, že co nevidět začne sněžit, a na pláních a na svazích to protivně fouká. Tak už abych byla v lese. Za obcí pokračuje potok vydlážděným korytem, ale kameny se místy rozvolňují, skvělé, míjím kopaninskou čističku na druhém břehu, potok pokračuje neregulován. Jsme na kraji lesa, potok se kroutí, jak chce, a protože nemá moc šancí se rozlévat, na jedné straně se zvedá zalesněný svah a z druhé k němu přiléhají ploty zahrad nebo po jeho břehu vede místní cesta, pěkně si koryto zahlubuje. Lidé mu vzpírají břehy, čím se dá, to je rovnocenný vztah, protože potok ty vzpěry zase podemílá, ale také ho lecčím obohacují, voda má dost nezdravou barvu.
Bažantnicí končí osídlené území. Zlatí bažanti vydávají tichounké zvuky a neuspěchaně přede mnou prchají. (Prý tam někde jsou i daňci, ty jsem ale neviděla.)
Potok má možnost užít si lesa. Je to příjemný úsek cesty, úplně přírodní, vůbec mi nevadí, že je leden, mokro, bahno a pěšina rozrytá od koní. Když je zeleno, musí to být ještě hezčí. Potok tvoří i tůňky, v tak špinavé vodě ale sotva něco žije. Začíná sněžit.
Chvíli jdu s paní, která u Juliány venčí psa, chci vědět, kudy chodí kopaninští pěšky na letiště. Pokud vůbec, tedy přes ten most s nikam nevedoucími schody. A vzápětí na to potkávám ještě své známé, chodívají prý tady z Horoměřic na procházku k Juliáně. Zatímco klábosíme, míjejí nás shora tři cyklisti, pak zdola muž na koni, kůň se nás trochu bál, a pak shora ještě jeden sólista na kole. Cyklisté se řítili smrtící rychlostí, ten poslední ani neměl helmu.
Soutok Kopaninského a Únětického potoka.jpg
Mezi stromy před sebou už vidím únětické údolí. Zalézám do lesa v místech, kde je houšť suchého rákosí. Podařilo se mi dostat se až k potoku, ale na soutok je ještě brzy. Uklidněna, že se k potoku lze dostat, vracím se na cestu, žádného rozsekaného cyklistu nenalézám – a už dohlédám na Únětický potok. Takže znovu do lesa a docela v pohodě přicházím k soutoku.
Je to krásný soutok dvou potoků v lese, oba mají hodně vody a oba jsou dost jeté.
Chumelí.

Autor: Wanda Dobrovská | čtvrtek 26.1.2012 15:32 | karma článku: 13.39 | přečteno: 1526x

Další články blogera

Wanda Dobrovská

Od Třebnušky k Berounce

Lom Třebnuška je pro Zbirožský potok poslední tvrdý střet s civilizací. Zbirožák nabývá sebevědomí. Kromě Koželužky mu tu ve vlhčích časech přivádí další vodu drobné, spíše občasné vodoteče zleva i zprava.

22.12.2022 v 8:08 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 194 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Křest Zbirohem

Dospěli jsme - já a potok - společně do Zbiroha. Tak co, potoku? Už konečně víš, kdo jsi a kam patříš?

12.12.2022 v 8:00 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 157 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Potok mezi Kařezem a Zbirohem

Ne, procházku tudy určitě nenavrhuji, leda že byste nezačínali v Kařezu, nýbrž v přilehlé osadě Borek a šli po modré. Já ovšem jdu podél potoka a rovnou předesílám, že je to dost neinspirativní putování.

12.7.2022 v 7:00 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 233 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Kařezské rybníky

Kařezské rybníky jsou přírodní památkou. Přírodní památkáři jsou možná rádi, že turisticky lokalitu nelze moc uchopit, protože ptactvo, které zde žije, má alespoň klid. Plocha rybníků je obrovská – bezmála 70 hektarů.

2.6.2022 v 7:00 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 328 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.78 | Přečteno: 555 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 36 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 564

Psaním se živím, a psaní mě i baví. Jsem ale líná, a tak je blog pro mě skvělá motivace, jak se přimět dát psanou podobu i tématům, která jsou vně mých pracovních závazků. Zájmy: příroda, hudba, spiritualita.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...