Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lesk a bída jednoho potoka

2. 01. 2012 19:38:31
V čase zimy a krátkých dní lze putování nahradit chozením. Ze vztahu k Berounce, který byl jedním z nejúžasnějších darů mého letního putování, povstala motivace k chození podél vodních toků, což jsou v okolí mého bydliště potoky. Je jich hodně. Člověk se toho podél jejich břehů spoustu naučí, začne si všímat věcí, které by mu dřív nepřipadly na mysl, a leccos pochopí.

Na severním předměstí Prahy teče kratičký potok, zvaný Housle podle zajímavé přírodní lokality, z jejíchž útrob vyvěrá, nebo Lysolajský podle obce, jíž protéká.

Ač obec působí poklidně a takřka na každém kroku je vidět, že má dobré hospodáře, samo údolí Lysolajského potoka je poměrně dramatickým příběhem o archetypální vůli k životu potoka i lidí na hodně stísněném prostoru, přičemž každá strana má o svém modu vivendi dost jiné představy. Občas se dokáží shodnout v partnerství nebo alespoň v příměří, občas je to kdo s koho. Síla potoka je v trpělivosti a vytrvalosti, síla člověka v technice, a tak to většinou dopadá tak, že člověk manipuluje potokem diplomacií počínaje a hrubou direktivou konče.

Lysolajský potok pod pramenem.jpgPotoku, proslavenému jako „zázračná studánka“, není dopřáno užívat si alespoň ještě chvíli dotek s mateřskou náručí země, která ho starostlivě a v mimořádně dobrém stavu odevzdává „světu“ : na povrch je rovnou vyveden trubkou a ačkoliv teče ještě asi sto metrů lesíkem, je okamžitě odkázán do příslušných mezí zánovním vydlážděným korytem do obce, kde brzy zjistí, zač je takového rodného listu z pražské periferie loket.

Chtěl bys meandrovat? Kuš! Pěkně rovnou za nosem. Rád by ses rozléval? Hajdy do koryta! Líbila by se ti tůňka? Tu máš betonovou bazénu! Zachtělo by se ti kaskád? Alou do trubek! Údolí jsi už vyhloubil až až, teď abychom ho kvůli tobě zarovnávali. Tráva? Keře? Stromy? Nestarej se a naval vodu pro zahrady. Že tě cestou ubývá? Aspoň si při přívalové vlně nebudeš moc vyskakovat.

Hned zkraje je na svém horním toku zdržen třemi betonovými nádržemi, jedna je hasičská. Nemohly by místo nich – hlavně místo těch prvních dvou – být rybníčky? Asi ne, celé údolí je svědectvím o tom, že člověk umí modelovat terén přinejmenším stejně účinně jako potok a když dojde na měření sil, má k dispozici páky jako regulaci, napřimování, zatrubňování, takže potok je nucen na všechny své přirozené funkce rezignovat, maximálně se sem tam zmůže na nějaký ten příval.

Trochu svobody si Lysolajský potok jako mladý potůček užije mezi druhou a třetí nádrží, kde protéká soukromými zahradami, ostatně také do té třetí nádrže, v níž dokonce roste okřehek (!), vskakuje zvesela, hned je ovšem šupem poslán pod zem a prohnán nějakou zvenku děsuplně vyhlížející provozovnou, za níž ještě chvilku, ale fakt už ne moc dlouho, zakouší svou potoční autenticitu, načež je mu dáno s konečnou platností na vědomost, kdo je tady pánem, a je sveden do ohavného betonového koryta podél silnice a posléze rovnou pod zem, odkud o sobě dává vědět mohutným hukotem pod mřížemi šachet, neboť se tam někudy řítí prudce dolů, aby byl u bývalého mlýna zase vypuštěn a okusil pár set metrů skutečné svobody lesem v hluboce zaříznutém korytu, jehož svahy, hlavně kolem mostu, si občané interpretují jako smetiště. A už na potok lačně čeká majitel jednoho ze strmých pozemků, pro které je těžko hledat využití a na nichž pro přístup k domům je nutno budovat betonové rampy, a vysokým vydlážděným žlabem formuje vodoteč do podoby zahradního potůčku.

Lysolajský potok na dolním toku.jpgPo tomto pseudoromantickém experimentu se potok vrací do betonového koryta, do něhož ústí všelijaké trubky (jsou to opravdu jen odvody dešťové vody ze dvorků?) a jiné z něho zase odvádějí užitkovou vodu a protože po té dílem dlážděné a dílem betonové trase nemá šanci přijít k nějaké další vodě z přírody, zbývá z něho před křižovatkou Čábelecké s ulicí V Podbabě už jen neduživá stružka.

Té se, zřejmě nedávno, dostalo nového koryta, které není ohyzdné betonové, nýbrž dlážděné a s očividně projevenou snahou připomenout potoku jeho přirozenou podstatu vysazením trsů nějakých vodních travin do spár mezi kameny, ale to už je spíš na podívání pro lidi než pro samotný potok, ten je tu už zcela zdrchaný a tak uzounký, že kdyby zde nebyl podepřen korytem, možná by se i beze stopy ztratil. Takto s úlevou přijímá otevřenou náruč Šáreckého potoka, který ho, rovněž řádně jetý, na křižovatce u Břetislavky pohltí.

Začíná ve slávě jako zázračná studánka, končí v bídě jako nějaký vágus. (Obec nechává provádět každého půl roku analýzu, protože lidé si uvykli přijíždět k „zázračné studánce“ pro vodu. Před časem analyzovali pro zajímavost vodu ze studánky, i před soutokem: z lahodné pitné vody byly po necelých dvou kilometrech splašky. Dnes je to údajně lepší, v Lysolajích si pořídili kanalizaci.)

Soutok Lysolajského a Šáreckého potoka.jpgMimochodem, soutok Lysolajského a Šáreckého potoka je vpravdě industriální. Lysolajský potok v podobě uzoučké stružky je sveden pod silnici a já, přicházejíc ke křižovatce s ulicí Šárecké údolí, se s ním v duchu loučím, protože zprava už se blíží mnohem mohutnější Šárecký potok, a poněvadž z autobusu není soutok vidět, tuším, že setkání dvou potoků je zaranžováno vskrytu pod vozovkou.

Nuže, není: z přímého směru vytéká ze skruže ubohoučký Lysolajský potok a ze strany ho, rovněž zpod vozovky, z propustku uchvacuje Šárecký a pokračují pospolu betonovým korytem k Vltavě. Poslední úsek toku je regulován už podle moderních zásad udržitelnosti, břehy jsou zpevněny kameny a osázeny trávou, ba dokonce stromečky, ale potok si to už moc neužije, neboť mu zbývá naposledy podtéci komunikaci – dlužno přičíst ke cti stavitelům této křižovatky, že mu ponechali otevřené koryto pod viaduktem – a pak už se vrhnout do vod temnormutné Vltavy.

Autor: Wanda Dobrovská | pondělí 2.1.2012 19:38 | karma článku: 9.85 | přečteno: 744x

Další články blogera

Wanda Dobrovská

Studánka utajená

Původně to byla cesta podél dalšího z přítoků Litovicko-Šáreckého potoka, úplně mrňavého, necelé dva kilometry dlouhého, který na mapě ani nemá jméno, ale podle studánky kdesi na jeho horním toku se mu místně říká Zlodějka.

14.8.2015 v 22:04 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 204 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Potok Scharka

Že se ještě vracím k tomu mostku, ale v originálních popisech bitvy na Bílé hoře fakt figuruje jako mostek přes potok Scharka a takhle je potok označen i v Ottově slovníku naučném. Chystám se teď totiž projít tu část potoka, během níž se z Litovického změní na Šárecký, což je transmutace, která mne fascinuje. Zkuste se někoho na Červeném vrchu zeptat, odkud teče Šárecký potok dole v údolí. Málokdo to ví. Potok jako by se kdesi za Ruzyní ponořil do anonymity a na nějaký čas dočista zmizel. Odkud teče voda do Džbánu? No... hm...

2.4.2015 v 10:11 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 274 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Na tom bělohorským mostku

Je to k nevíře, ale než jsem obešla celou hostivickou rybniční soustavu, trvalo mi to rok! A kdykoliv se tam teď vracím, vždycky mají rybníky i potok pro mě zase ještě něco nového, třeba průchod podél potoka od hráze v Hostivicích nebo potůčky s „břvemi“ v bažantnici u Kalého nebo revitalizační práce na potoce – přece jen začaly!

16.3.2015 v 8:43 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 225 | Diskuse

Wanda Dobrovská

Na břevských blatech

Procházím krajinou, která kdysi bývala močálem nebo skvostnými mokřinami. Od Břví, možná už od Chýně až k Ruzyni v dobách, kdy ještě neexistovaly Břve, Chýně ani Ruzyně. Nejstarší archeologicky doložená tavicí pec na železo na našem území se našla v Chýni a je pravěkého původu. Ve Zličíně se zase poměrně nedávno nalezly zbytky pravěké cesty. V pravěku to na širých pláních východně od hřebenu nad potokem dnes zvaným Kačák zkrátka žilo bažina nebažina. Ostatně bažina je obyvatelná a je i lokálně průchodná. Pouze dálkové cesty se jí vyhýbají.

21.2.2015 v 9:57 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 278 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Cigánek

Matěj z Janova o jedné katolické církvi

Matěj z Janova, žák Jana Milíče z Kroměříže a v jistém smyslu předchůdce Husův mluvil velmi výstižně o katolicitě církve, která spočívá ve věrnosti Boží Pravdě.

25.6.2017 v 11:23 | Karma článku: 6.77 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jan Tomášek

Chaplinovo náměstí

Jeden takový velmi modernistický epigram z Prahy... Krátké čtení k pozdní snídani nebo brzkému obědu.

25.6.2017 v 10:01 | Karma článku: 4.39 | Přečteno: 191 | Diskuse

Martin Rotter

Mýty kolem e-Receptů

e-Recepty jsou opředeny mnoha mýty. Lékarnící nejsou tou ohroženou skupinou, jsou to lékaři. Jak to vím? Jsem programátor, který e-Recept implementuje do software pro lékaře.

25.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 1021 | Diskuse

David Gruber

Noc na Karlštejně – postřehy nejen z tohoto z filmu

Na řadu kultovních českých filmů se rád podívám i třeba podvacáté. Čím vyšší je číslo mé divácké reprízy, tím je to větší dobrodružství najít v něm něco nového, co jsem dříve nepostřehl... Dnes zde bude řeč o špatném i o krásném..

25.6.2017 v 9:11 | Karma článku: 20.81 | Přečteno: 849 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Zde odložte inteligenci

Takovýhle klikací chlíveček by mohl vyskočit na monitoru vždy, když vstoupím na nějaký pravodajský web. Zatím odsouhlasuju jen nějaké cookies, které na mne prásknou, že myš držím jako prase kost a mám trenky kapsičkou dopředu.

25.6.2017 v 7:35 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 572 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 654

Psaním se živím, a psaní mě i baví. Jsem ale líná, a tak je blog pro mě skvělá motivace, jak se přimět dát psanou podobu i tématům, která jsou vně mých pracovních závazků. Zájmy: příroda, hudba, spiritualita.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.